Lov maratonu a teď i Ironmana

Abych pravdu řekl, tak když jsem viděl, že celou noc i dopoledne propršelo, tak se mi moc nechtělo, nakonec jsem se přemohl a nelituji. Bylo příjemně teplo, pod mrakem, ideální závodní podmínky.

Registrace proběhla rychle bez problémů, takže hurá do depa. Snažil jsem se hezky poskládat všechny věci tak, abych nic nezapoměl. Helmu na hrazdu, do helmy brýle, na to triko. Na levou stranu od kola cyklistické tretry, napravo běžecké boty, na ně číslo. Na minulém triatlonu jsem si ho zapoměl vzít, takže pěkně na boty, abych ho nepřehlídl. Jdu se trochu proběhnout, zjišťuji, že rybnik, kde se plave je od depa tak 300 metrů po asfaltu a kamínky, to bude celkem náročný přeběh. Vidím, že si někteří k výběhu z rybníka chystají boty, tak se ptám, cože se to děje a ono jsou prý na přeběh povoleny běžecké boty, tak šup pro ně do depa.

Rybník je takový pomenší, budou se plavat 2 okruhy, první bójka je asi tak po 150 metrech, tak si říkám, to bude asi pěkná mela. Startovalo se z vody, místa bylo hodně, takže dobrý.

A je tu start, takticky chviličku čekám, ať se nemusím mlít se stejně lepšími plavci. Taktika vychází na výbornou, na první bójce jsem skoro sám, dál také. Plavu si pěkně svoje tempíčko a celkem to odsejpá. 6x jsem musel kolem bójky, 6x jsem u bójky trochu napil. Zatáčky mi nějak nejdou. Z vody jsem vylézal někde ke konci druhé třetiny startovního pole. Hezkým poklusem jsem si to dal do depa, zahodil běžecké boty, naházel na sebe cyklistické propriety a šup na trasu.

Hned od začátku jsem začal bušit jak smyslu zbavený, nevím proč, prostě jsem měl dobrou náladu :-))) Tepy kolem 180, po plavání pěkně ztuhlý, ale nic to, stejně jsem valil. Hned zalehám do hrazdy pevně rozhodnut být na ní až do konce, když už jsem si ji za ty nekřesťanský peníze koupil, tak ji aspoň využiji. Nojo, se lehko řekne, ale jak na ni nejsem zvyklý, tak mi po chvíli tuhnou ramena a musím se trošku protáhnout normální jízdou, tak aspoň jdu do stoje a protahuju při pořádném zabírání. Každopádně z hrazdy mám super pocit, schválně jsem si testoval co taková hrazda udělá, takže jsem jel normálně s úchytem na brzdách, pak přehodil na hrazdu a šup, na tacháči byly o 3km v hodině víc. Paráda. Cyklistika měla 4 kola, pokaždý se projíždělo kolem rybníka, kde byl špalír diváků co dokonce celkem kvalitně povzbuzovali. Bylo to i trochu z kopce, takže jsem tam vždycky zalehl do hrazdy a pořádně kolem nich prosvištěl. Připadal jsem si jak profík, dobrý pocit jsem z toho měl :-)) Jinak na cyklistice nic mimořádného, snad kromě toho když mě předjel první závoďák o kolo. To jsem si zrovna svištěl z mírného kopce po pěkném asfaltu rychlostí tak 45km/hod když najednou hučení jak kdyby jela motorka. Tak si říkám, ha, rozhodčíci se neflákají, kontrolují hákování a nemilosrdně trestají 2 minutama na trestné lavici, nebo čím se to trestá hákování :-) Ale motorka to nebyla, to jen maník s plným zadním kolem (jakože v kole neměl špice, ale jen dřevěnou desku, nebo z čeho se to dělá). No svištělo mu to pěkně, tak šedesátkou mohl jet.

Kolo celkem spokojenost za 51:40, průměrnou 32,5km/hod.

Do depa jsem dojel pěkně v pohodě, žádný stres, zahodil jsem kolo, helmu, tretry, nazul boty a už jsem si to mířil do prvního běžeckého okruhu ze 2. Hned na začátku se ukázalo, že jsem kolo trochu přepískl, prostě křeče jak svině. Místo abych to teda napálil a běžel si pro vítězství, no dobře, to asi ne, ale tak prostě abych si běžel, tak jsem jen tak pajdal a doufal, že to přejde. Naštěstí zhruba po 500m křeče opravdu ustaly a mohl jsem to napálit. No, mohl, ale nenapálil, nějak ty nohy byly tuhé, takže jsem dál spíš jen klusal. Na konci prvního okruhu mě předbíhalo pár lidí co sprintovali do cíle, jeden z nich měl číslo místo vepředu, tak vzadu. V duchu jsem si říkal, chacháá, číslo má být vpředu na běhu, budeš mít problémy. Pro jistotu jsem si zkontroloval svoje číslo a ejhle, já nemám číslo pro jistotu vůbec. Jsem ho blbec zapoměl v depu, protože jsem ho sundal z běžeckých bot, když jsem je bral pro přeběh z plavání. Ále, neběžím o zlatý trenky, tak si prostě po 1. okruhu doběhnu do depa pro něj. Moc se jim nechtělo mě tam pustit, ale probil jsem se, pak ještě nějaký obštrukce jakože já opravdu neběžím teprve z kola, ale byl jsem si jen pro číslo a už jsem pádil do druhého okruhu. Po chvíli jsem předbíhal chlapíka co měl kolem krku barevnou šňůru označující, že je v druhém kole, sakra, tu nemám, jsem si nevzal jak jsem to vzal oklikou přes depo. No tak co, nejsem na olympiádě, tak to snad na konci ukecám, že už to mám opravdu za sebou a ne jen jedno kolo. Druhé kolo se mi aspoň běželo opravdu dobře, už jsem si místy i připadal, že běžím, takže nakonec z toho nebyl zas až tak špatný čas. Nebylo to plných 5km, ale zhruba 4,8. Čas běhu jsem měl 20:41, což odpovídá průměru 4:19min/km. Na to jaký jsem měl první kolo problém docela spokojenost.

Skončil jsem na 18. pozici v kategorii, celkem nevím. Ale závodní pole bylo celkem nabušené, v mé kategorii bylo totiž jen 20 závodníků, z toho jeden měl DNF :-(( Ale co, vyhrávat budu až budu mít víc natrénováno :-))

Určitě patří pochvala organizátorům, k závodu nemám žádnou výtku. Potěšilo opravdu hlídání hákování rozhodčími při cyklistické části a na běhu 2 občerstvovací stanice na 2,4km okruhu, kdy kolem jedné se probíhalo 2x, čili celkem 3 stanice bylo fakt super, i když nebyl takový hic jako v sobotu.

Tohle byl zatím můj poslední závod, teď začíná měsíc bušení objemů a 15.8. start na mém prvním Half Ironmanském závodě.