Lov maratonu a teď i Ironmana

Dnes jsem absolvoval cílový závod, kde jsem chtěl zvládnout zaběhnout 10km pod 40 min. Byl jím Běh olympijského dne v Praze. Věřil jsem, že to dneska půjde, ale nešlo.

Počasí se mi hodně líbilo, zataženo, nepršelo, moc nefoukalo, teplota taky pohodová. Lepší konstelaci koncem června jsem si mohl těžko přát. Trať vedla od stadionu Přátelství kus po silnici a pak 2 okruhy Ladronkou.

Minulý týden jsem na Ladronce běžel Břevnovských 10km, trať ale byla vedená z Ladronky dolů a pak nahoru, takže hnusný kopec. Ještě ke všemu jsem opravdu nehorázně přepálil začátek. Na 5. km jsem byl za 20:35 a cílový čas 43:32, pěkně jsem vytuhl.

Proto jedním z hlavních cílů dneska bylo nepřepálit začátek. Nepovedl se. Jsem pako, čím víc mám za sebou závodů, tím víc přepaluji začátky. Důvod vidím v tom, že teď běhám na určitý čas, první závody byly jen na doběhnutí. Naštěstí byly pěkně značené kilometry, takže přepálení jsem zjistil hned na prvním km. Měl jsem ho za 3:44. Fakt bych se chtěl vidět, když jsem ten čas na hodinkách odmáčkl. To muselo vypadat jak kdybych narazil do stěny :-) Zpomalil jsem ale trochu moc, druhý kilometr byl za 4:08. Tak jsem se snažil o kousek zrychlit, třetí km za 4:04 (v tom byl kopeček na Vypichu, tam jsem lehce zavařil), přesto další km za 3:59. A pak to šlo dolů, 5. km za 4:03, polovina závodu za 19:58. Už tady jsem věděl, že to pod 40 nebude, jel jsem totiž pořád na doraz, žádná rezerva tam nebyla.

Po 5. km na mě přišla nějaká krize, 6.km byl za 4:08. Nejhorší byl ovšem 7. a 8., ty jsem měl za 4:15 a 4:17. Zas ten kopeček. Když jsem viděl čas 4:17, tak jsem se fakt naštval a trochu do toho práskl. Poslední 2 km pak shodně po 4:00/km. Konečně jsem také finišoval s někým. Kolega byl sice asi tak o 30 let starší než já, ale tak co no :-) Posledních 100m bylo skoro sprintem, už jsem myslel, že mě dá, běžel jak ďábel, ale ustál jsem to :-)

Výsledný čas 40:43 sice není pod 40, přesto zlepšení osobáčku o 19sec, takže spokojenost. Zaběhnout pod 40 by se mi asi povedlo nebýt lehkého kopečku, ale kdo ví. Každopádně to byl můj první závod, kde jsem šel celou dobu na doraz. Nejsem si vědom, že bych měl někde rezervu, kterou bych mohl využít. Průměrná tepovka 173 tepů o tom taky vypovídá. (Předtím jsem běžel desítky na 170 tepech).

Teď lehce dumám jak dál. Běhat teď budu v podstatě až od srpna (jedu do Švýcarska na kolo na měsíc) a 25. října maraton ve Frankfurtu. Takže nevím, jestli od srpna už začít maratonskou přípavu s nahrazením části kvality kvantitou, nebo spíš jet ještě kvalitu a zkusit dát pod 40 v nějakém říjnovém závodě. Nevím, nevím, uvidíme v srpnu :-)

Posted in: závod on středa 24. června 2009 at v 21:03 4 komentářů

Dneska jsem zajel na závod blízko svého rodného domova, do Znojma. Závod to byl na 7,5 km a chtěl jsem si zde testnout, jestli teď ve středu desítka pod 40 je reálná. Takže jsem chtěl zaběhnout čas pod 30 min. Trochu mi nedošlo, že pokud se poběží údolím, tak to asi nebude úplně po rovince.

Po odposlechnutých debatách místních jsem dospěl k názoru, že trasa bude asi hodně podobná té v Modřanech, která teda byla dost brutální :-) Závod to byl lehce komornějšího duchu, na start se postavilo nějakých 25 závodníků. Lehce jsem okouknul ostatní a tipnul si zfleku tak 10 závodníků, kteří by mě mohli předběhnout. Aby to ale neměli tak jednoduché, postavil jsem se hned na startovní čáru a vyrazil na čele závodu.

Čela závodu jsem se, světe div se, držel zhruba 2km. Cítil jsem, že start je lehce přepálený, bohužel jsem přehlídl cedule s označením km, které tam byly, takže nevím, jestli to bylo na hraně 4min/km nebo pod, nad to určitě nebylo :-) Trochu mne překvapilo, že naše 4 člená skupinka je po těch 2km docela osamocená. Trochu jsem tedy okouknul ostatní 3 spoluběžce. Se dvěma, kteří naši skupinku vedli, jsem hned věděl na čem jsem, na ty nemám. Běželi celkem na pohodu, pěkným krokem. Třetího jsem zas otipoval, že to dost přepálil a odpadne. V obou případech jsem se trefil.

Po zhruba 2500m začalo stoupání a to ne jen tak nějaký, ale rovnou kopec jako kráva. Byl dlouhý zhruba tak 100m, nepříjemné bylo, že po 100 metrech kopec zdaleka nekončil, jen lehce zmírnil. Do kopce to bylo ještě asi další 1,5km. První dva závodníci mi solidně utekli, kopce prostě neumím :-( Třetí odpadl hned po 50 metrech, přešel do chůze. Zhruba v polovině mírnější části mě předběhl zhruba tak 50 letý pán, běželo mu to do kopce solidně. Ke konci mě vzal ještě jeden běžec.

Po tom kopci jsem byl solidně zakyselený, takže běh nebyl úplná lahoda, zhruba tak 3 min trvalo, než nohy povolily. Co jsem se ale tak ohlížel, tak za mnou díra minimálně 300 metrů, dál vidět nebylo. Po zhruba 500 metrech po rovině následoval pekelný sešup. Nebyl ani tak prudký jako hnusný. Sklon měl akorát na to, aby člověk nemusel brzdit a hezky se rozběhl, jenže ten terén, samý kámen a kořeny. Naštěstí i když jsem valil jak blázen, tak kotníky vydržely. Kilometr, kde asi polovina byl sešup jsem měl za 3:45, hezké, tak by to chtělo každý km:-)

I když jsem očekával, že se ke konci projeví lehce přepálený začátek a těžký výběh, nestalo se tak a poslední 3 km jsem běžel po 3:55min/km.

Celkový čas 31:58, celkově 5. místo a 3. místo v kategorii Muži A. Čili bedna a můj první běžecký pohár. No co mám povídat, radost jsem měl neskutečnou :-)

S výsledkem jsem nadmíru spokojený. Ověřil jsem si, že jsem schopný běžet na vyšší tepovce, než jsem doposud běhal desítku. Takže ve středu se ukáže. Pořád doufám, že to bude na Ladronce rovinka. Pokud ano, věřím, že by se mohlo pod 40 zadařit, nebo hodně přiblížit. Uvidíme :-)

Posted in: závod, závodní úspěch on neděle 14. června 2009 at v 22:01 0 komentářů

Mám za sebou další závod na 10km. Trochu jsem se obával deště a zimy, ale marně. Dalo by se říci, že bylo ideální běžecké počasí, zataženo, nějakých 14°, jen vítr trochu trápil.

Běželo se stejně jako v Brně jeden malý a 5 velkých okruhů. Na rozdíl od Brna byla trať úplná placka, což mě vyloženě potěšilo. Také dobře viditelné značení jednotlivých kilometrů bylo super. Registrace a převlečení v šatně proběhlo bez větších zádrhelů, jen nemožnost úschovy batohu do hlídaného prostoru mě moc nepotěšila.

I když nemám rád běhání v závěsu, tentokrát jsem udělal výjimku. Hned od začátku jsem se pověsil za příjemně stavěnou slečnu, které se pěkně zapalovala lýtka, takže běžela mě naprosto vyhovující rychlostí. Bohužel asi lehce přepálila začátek, protože postupně zpomalovala a když jsme 4. km běželi za 4:14, tak jsem slečnu s lítostí opustil a valil dál. Samostatné běžení mi dlouho netrvalo, zhruba 5. běžec, kterého jsem předbíhal se mnou srovnal tempo držel se mě jak klíště. Sice se mi podle jeho dechu zdálo, že mele z posledního a nemůže to dlouho vydržet, ale asi to bylo jen zdání, vydržel se mnou do 8. km.

Už by se dalo říct, tradičně, jsem na 8. km začal finišovat, což milý spoluběžec nebyl schopný akceptovat. Postupně jsem zrychloval a předbíhal běžce. Opětovným zklamáním bylo, že se mě nikdo z předbíhaných nezachytil, chtěl bych jednou zažít pořádný finišový souboj :-), snad někdy příště.

Cílový čas 41:02 je parádní. Už jen 62 sec dolů!!! Jednotlivé km: 4:02, 4:03, 4:06, 4:14, 4:10, 4:11, 4:10, 4:13, 3:57, 3:51. Jak je vidět, musím zapracovat na střední části trati. Nějak se mi nedaří držet rovnoměrné tempo. Na druhou stranu mě těší, že už jsem schopen poslední 2km finišovat pod 4 minuty.

V červnu mám v plánu ještě jeden 10 km závod. 17.6. na Ladronce. Pokud bude rozumné počasí, tak věřím, že se tam dokážu 40 minutové hranici přiblížit již pěkně na dostřel.

A ještě Sváťa Sedláček alias running-observer v komentáři k minulému článku poskytl odkaz na super web http://www.runningforfitness.org/calc/paces.php. Podle tratě a dosaženého času vám doporučí v jakém čase v tréninku běhat např. 400m, 1km, ... Myslím, že výborná tréninková pomůcka.

Posted in: závod on sobota 6. června 2009 at v 17:44 1 komentářů

Mám za sebou něco málo přes týden tréninku od doby co jsem ukončil pomaratonskou regeneraci a začal trénovat na můj nový cíl 10km pod 40 min.

Tréninkový plán jsem si sestavil sám, podle informací a tréninkových plánů na internetu. Nemám danou přesnou kilometráž, nebo nějak detailně rozepsaný plán. Spíš jsem si rozmyslel co který den chci dělat s tím, že konkrétní podobu budu upravovat podle situace.

Trénink mám koncipovaný takto:
Po - volno
Út - úseky - spíše delší, 1-2km, tempem co se do mě vejde :-)
St - regen běh cca 10km
Čt - kopce nebo tempový běh
Pá - regen - spíš menší kilometráž, tak do 8km
So - závod, nebo úseky, úseky spíš kratší, 400m - 800m
Ne - regen a OV, 15-20km

Budu rád za jakékoli rady nebo postřehy k plánu. No a takto zatím vypadá jak mi to jde konkrétně

Mám v plánu i docela dost se zúčastnit závodů, beru to jako kvalitní trénink :-)
V červnu mě čeká:
6.6. - Běh Krále Jiřího (10 km) - Poděbrady
14.6. - Běh Gránicemi o pohár starosty města Znojma (7,5 km )
17.6. - Břevnovských 10 a 5 kilometrů (10 km a kratší) - Praha
28.6. - Liberecký půlmaratón (21,1 km) - Tady si nejsem jistý, budu po týdnu na kole na Šumavě, takže ještě uvidím podle momentálního pocitu

Cílové závody, kdy bych chtěl 10km pod 40min zvládnout jsem si určil Kolínskou desítku 29.8. nebo Tesco Night Grand Prix Praha 12.9., když to nevyjde na jednom, tak na druhém určitě :-))
Snad se na mě nepříznivě nepodepíše 3 týdenní běžecký výpadek v červenci, kdy budu na kolech ve Švýcarsku a zvládnu to.

Posted in: plány, trénink on středa 3. června 2009 at v 21:44 4 komentářů

Mým momentálním běžeckým cílem je zaběhnout 10km pod 40 min. Závod na 10km jsem ale naposledy běžel začátkem března za 47:17 a to jsem věděl, že není vůbec moje aktuální výkonnost (vzhledem k tomu, že o měsíc později jsem při půlmaratonu měl čas lepší).

Proto jsem hledal nějaký závod, kde bych mohl testnout svoji současnou výkonnost. Volba padla na závod v Brně. Vzhledem k tomu, že tam bydlí ségra s rodinou, zkloubil jsem závod i s návštěvou.

Trať vedla historickým centrem brna se startem i cílem na Náměstí Svobody. Trochu jsem měl strach, že tam budou kostky, ale všude je nová rovná dlažba, po které se běželo bez problémů.

Mělo se běžet na 5x 2km okruhu. Menší změna byla v tom, že se prvně běžel 500m dlouhý okruh a pak až pět velkých okruhů. Měřily totiž dle pořadatelů jen 1,9km. Velký okruh jsem se rozhodl pro zahřátí proklusnout. Celkem nepříjemně mne překvapil profil. Posledních zhruba 700 metrů bylo pořád stoupání, tam mi taky tepovka v každém kole pěkně poskočila nahoru.

Oproti masovým akcím, které jsem běžel v poslední době bylo něco přes 100 startujících vítanou změnou. Žádná tlačenice na startu, pohodička.

Začátek jsem se nechal lehce strhnout, první malý 500m dlouhý okruh jsem měl za 1:50 min, což se mi teda zdálo solidně přepálené :-) Tak jsem zpomalil, aby se mi tepovka pohybovala někde kolem 85% TF max, což považuju za horní hranici na které dokážu déle běžet.

Už po prvním minikole jsem běžel v podstatě sám s běžci na dohled ve vzdálenosti zhruba 50 metrů. A to je přesně to co mi vyhovuje. Lehce mě totiž ruší v koncentraci, pokud vedle mě někdo dupe nebo vůbec dýchá v jiném rytmu než já :-) I když na PIMu mi to zas tak nepřišlo, tady jsem to pociťoval docela dost.

Nějak jsem vždycky zapoměl mačkat mezičasy, tak jsem vůbec nevěděl jak na tom jsem. Ale běžel jsem si svoje tempo a ostatní mi bylo putna. Pěkným zpestřením bylo když jsem ve třetím kole běžel z kopce a za sebou najednou uslyšel dupání, jak kdyby mne honilo stádo slonů. Byla to však jen vedoucí skupinka závodníků co mě brali o kolo :-)

Do posledního kola jsem šel s cílem začít finišovat hned ze začátku. Nasadil jsem do první poloviny kola na tep zhruba 88% a bylo to docela znatelné zrychlení. Předběhl jsem zhruba 5 běžců, pak ale nikdo přede mnou nebyl. Asi 500 metrů před cílem, kde začínalo největší stoupání jsem toho začal mít plný zuby. Ale nepovolil jsem si ubrat a jel na krev. V tom stoupání jsem předběhl dalších asi zhruba 7 lidí. Cílovou čáru jsem protnul v čase 43:35 na tepovce 96%. Vzhledem k času 47:17 před 10 týdny v Kbelích slušný čásek.

Dneska jsem z různých zdrojů a při přeměření trasy zjistil, že trať byla zhruba o 200m delší, o to víc si cením času. Myslím, že na podzim by to pod 40 mohlo jít.

Posted in: závod on neděle 24. května 2009 at v 15:04 2 komentářů

Je to tu, pražský maraton, závod na který jsem se připravoval a který byl mým cílem je za mnou. Jak vše probíhalo jsem sepsal v článku pro behej.com přečíst si ho můžete tedy tam.

I když mám za sebou cílový závod, rozhodně to neznamená, že s během končím. Už se mi tak zažral pod kůži, že se myslím jen tak nepustí.
Jako další cíl jsem si stanovil zaběhnutí 10km pod 40 min. Nestanovil jsem si ale žádný termín, až to přijde, tak to bude. Můj nejbližší pomaratonský plán je jen lehce vyklusávat a vzhledem k tomu, že se blíží státnice ve škole a léto mám poměrně nabité, asi si nechám svůj cíl na příští jaro.

Jinak předpokládám, že se zúčastním nějakého maratonu na podzim. Zatím se rozhoduji mezi Košicemi, Drážďany a Frankfurtem, máte tip, který z těchto nebo i jiných by mohl být super zážitkem?

Posted in: maraton, závod on pondělí 11. května 2009 at v 13:09 5 komentářů

Je to tu, skoro pět měsíců tréninku se zítra zúročí na mém prvním maratonském závodě. V poslední době jsem vás moc nezásobil svými pokroky v tréniku. Takže to vemu šmahem teď.

Poslední zhruba 2 měsíce chodím každé úterý a čtvrtek na Nike běžecké tréninky ve Stromovce. Tréninky se mi moc líbí, po běhání stále sám je běhání ve skupině velmi příjemné. Člověk pokecá, udělá nové známé a sem tam se dozví i nové užitečné informace. Všem, kteří mají možnost přijít rozhodně doporučuju, starají se dobře jak o běžecké začátečníky tak i o výkonnější běžce.

Každý víkend, pokud jsem neměl závod, jsem běhal dlouhé běhy. Nejvíc jsem běžel 32 km. Vždy jsem běžel bez jakéhokoli občerstvení a vždy to bylo po 20. km utrpení :-) Doufám tedy, že občerstvovačky a gely udělají zítra svou práci a krize se v absolutně nejoptimističtějším případě vůbec nedostaví (vím, naivka :-))

Poslední týden jsem už neběhal nic intenzivního ani dlouhého. Šel jsem se jen 3x lehce proběhnout. Celkem jsem ve své přípravě, vlastně vůbec celkově ve své běžecké kariéře, naběhal 742 km za 4 a půl měsíce. Není to úplně nejvíc, ale na to, že to jsou v podstatě moje běžecké začátky to není zas tak špatné. Cílový čas jsem si stanovil na 3:40. Nebudu se však vůbec zlobit za čas horší. Za jakýkoli čas, který uvidím v cílové rovině bude vítězstvím.

Tento týden jste si taky mohli na behej.com přečíst článek o mé přípravě na maraton. Doufám, že se vám líbil. Když budu zítra schopen, hned sepíšu svoje maratonské zážitky a v pondělí si je budete moci přečíst.

Všem kteří, zítra běží přeju hodně štěstí, ať vám to běží. Vy, kteří nepoběžíte můžete ostatní aspoň sledovat online na http://live-map.praguemarathon.com/?lang=cs, pokud by jste chtěli sledovat mě tak moje startovní číslo je 2982 :-)

Posted in: maraton on sobota 9. května 2009 at v 21:03 0 komentářů

Ve čtvrtek jsem se zúčastnil nočního orientačního běhu kolem Hostivařské přehrady. Nikdy předtím jsem na žádném, denním nebo nočním, orientačním běhu nebyl. Jednalo se o závod smíšených dvojic. Účastnil jsem se spolu s kamarádkou Markétou, o které jsem věděl, že orientační závody běhá a má tedy bohaté zkušenosti se čtením mapy.

Překvapením byla poměrně hojná účast závodníků. Na start se postavilo 72 párů. Startovalo se hromadným startem, takže celkem tlačenka. Kontrolních stanovišť bylo 15. Moc se v orientačních bězích nevyznám, ale pochopil jsem, že tento závod měl jednu zvláštnost. Všechna kontrolní stanoviště byla za 1 bod, byly u nich ale také samolepící štítky s 10 - 2 body. Kde páry, které ke stanovišti dobíhaly první si vždy odlepily nejvyšší zbývající body.

S Markétou jsme se ještě před startem dohodli, že poběžíme na ty nejvzdálenější stanoviště a nebudeme se snažit vybrat body na těch bližších. Předpokládali jsme, že na těch blízkých bude celkem mela. To se potvrdilo, když jsme probíhali kolem nejbližšího stanoviště. Bylo vtipně umístěno na stromě, kam se ze země nedosáhlo. Ke stromu doběhlo asi 20 párů naráz, takže to byla celkem mela :-) Rozumně jsme se rozhodli držet se plánu a pokračovat dále.

Naše strategie se celkem vyplatila. Sice jsme nikde nebrali nejvyšší body, ale nějaké tam byly. Oběhli jsme 12 stanovišť z 15. Na celý závod byl totiž limit 60 minut, kdy za každou další započatou minutu se odečítaly 2 body. Jeden pár si toto buď neuvědomil, nebo neměli hodinky, každopádně dorazili skoro 40 minut po vypršení časového limitu a ve výsledku vybojovali krásných -68 bodů :-)

V našem páru se o navigaci starala Markéta, jako zkušený veterán bleskově a přesně určovala směr další cesty i za běhu. Já jsem se k mapě radši ani nepřiblížil, zabloudili bychom na první křižovatce :-)

Celkově jsme skončili na 6. místě, což jsme oba považovali za parádní úspěch. Já osobně si pěkně zaběhal nočním okolím Hostivařské přehrady a naučil se něco málo o orientačním běhu. Sice bych si zatím netroufl jít do nějakého závodu, kde bych měl číst mapu, ale třeba jednou to přijde.

Závod byl pěkným zpestřením mého tréninku a závodů odehrávajících se většinou po asfaltových cestách a v městě.

Jinak se kvapně blíží cílový závod tohoto roku, PIM maraton. Bude to vyvrcholení mé náročné 4 měsíční přípravy. Už se strašně těším až se za 14 dní postavím na start a vyběhnu.

Posted in: závod on sobota 25. dubna 2009 at v 9:14 3 komentářů

Dnes jsem se zúčastnil půlmaratonu v Pardubicích. Ráno jsme s partou vyrazili stylovým rychlíkem jménem Emil Zátopek :-) Cesta rychle utekla v družném hovoru převážně o běhaní.

V Pardubické ČEZ aréně proběhlo bezproblémové odbavení, převlečení a už jsme vyráželi ke startu. Počasí nám přálo, zataženo, bezvětrno, příjemných 14 stupňů. Na start jsem se zařadil s cílem běžet někde kolem 1:45, tedy 5min/km. Přesně ve 12 zazněl startovní výstřel. Na startu jsem se opět potkal s kamarádem, se kterým jsme společně odběhli celou Modřanskou rokli. Dohodli jsme se, že zase poběžíme spolu. Začátek jsem běžel opět podle pocitu, lehce zkontroloval, že tep je v závodních mezích a užíval si začátku závodu. Značku prvního kilometru jsme přehlédli, druhý už zaznamenali a poměrně nás překvapilo, když jsem odečetl čas 8:46, tedy tempo 4:23/km. Hlavou mi blesklo, že to bude asi pekelně přepálené, přestože jsem se cítil v pohodě a nezpomalili jsme nijak extrémě.

Další kilometry jsme běželi v rozmezí 4:35-4:45/km, tedy na naši úroveň celkem fičák, jako kdyby jsme měli běžet jen 10km a ne půlmaraton. Na 10. kilometru jsem odmáčknul čas 46:10, tedy krásný osobák na 10 km :-)

Na 15. km jsme dorazili v čase 1:09:48. Kamarád ale poté hlasil střevní potíže a běžel je urgentně řešit do nejbližší restaurace. Posledních 6 km jsem odběhl tedy sám. Na 16. km jsem před třemi týdny na PIM dostal krizi, ze které jsem se už do konce závodu nevyhrabal. Dnes jsem sice také cítil lehkou únavu v lýtkách, ale nic nepřekonatelného. Místo abych vyčerpáním zpomaloval jsem se spíše hecnul a pomalu zrychloval. Vrchol přišel během 20. km, který jsem zaběhl v čase 4:11/km. Předbíhal jsem spoustu lidí, dost často takovou rychlostí, jakou Keňané na 14. km předbíhali mě :-)) (Závod se běžel 3x na 7km okruhu). Poslední, 21. km, jsem se do toho dal opravdu vše. Povzbuzování diváků a touha předhonit co nejvíc lidí mě vybičovala k heroickému výkonu. Cílem jsem proběhl v čase 1:36:57 offic., dle mého měření 1:36:42.

Zlepšení oproti PIM před 3mi týdny tedy skoro o 12 min. O takovém času se mi ani nezdálo. Nevím co za to může, jestli kvalitní tréninky, trať jak placka, parádní počasí, experimentálně vyzkoušené 2 energetické gely, nebo Emil Zátopek. Asi vše dohromady. Každopádně euforie.

Posted in: závod on sobota 18. dubna 2009 at v 17:47 11 komentářů

V neděli jsem se zúčastnil přespolního závodu na 10km nad Modřanskou roklí. Do závodu jsem šel s cílem užít si krásného počasí v přírodě. Den předtím jsem totiž absolvoval poměrně náročný atletický sedmiboj.

Na stránkách závodu bylo avizováno, že se jedná o lesní cesty v členitějším terénu. Což byl jeden z důvodů proč jsem na závod šel, chtěl jsem vyzkoušet běh po lesních cestách, když už skoro veškerý trénink dělám na asfaltu.

Ráno jsem trochu nestíhal, takže na start závodu jsem dorazil asi 5 min před odstartováním. Stačil jsem si akorát připnout číslo a už jsem se stavěl na startovní čáru. Hlavou mi blesklo, že bez zahřátí a protažení bych měl jít začátek volněji, ale když jsem vedle sebe viděl nabuzeného kamaráda, se kterým jsem se tam potkal, na nějaký volnější start jsem rezignoval.

Hned od začátku jsem běžel tak, aby se moje tepovka pohybovala do 85% TF max. Z minulých zkušeností vím, že tato hranice je pro mě optimální pro dlouhý rovnoměrný běh. Tepovku se mi dařilo bez problémů držet kromě výběhů těch nehorázných kopců. Kopce, to byla pro mne jedna velká neznámá. V tréninku jsem je nikdy neběhal, všechny co jsem zatím v rámci tréninku běžel nebyly nijak extrémě prudké i když třeba delší. Kopce, do kterých se v závodě běželo, byly ale jedním slovem brutální. Sice krátké, ale nehorázně prudké v kombinaci s lesním terénem místy skálou mi daly solidně pokouřit. Naštěstí jich nebylo v závodě zas až tolik (odhaduju asi tak 5). Rozběhnutí do stálého tempa po takovém kopci byla neuvěřitelná zkušenost. Nohy jako z olova, plíce zapomenuté někde v půli kopce, nebyl to zážitek, který bych zařadil mezi své nejoblíbenější.

Jako absolutně demoralizující považuji posledních 500 metrů závodu. S kamarádem, se kterým jsme celý závod běželi spolu, jsme tušili brzký konec a lehce finišovali. Aspoň do zatáčky po které se nám prostřel výhled na cílovou "rovinku". Stručně řečeno, představte si, že vyběhnete ze zatáčky, čekáte cílovou rovinku, kde jste chtěli zafinišovat. Cílovou rovinku i rychlejší finišující běžce sice spatříte, ale o 50 metrů výš!!! Já když to viděl, tak jsem se zmohl jen na zoufalé "No ty kráávo". V tom kopci jsem málem duši vypustil a rozběhnout se na cílových 30 metrů po absolvování kopce považuji za jedno ze svých největších vítězství.

Celý závod hodnotím jako velmi povedený. Po masovém PIM půlmaratonu byla komorní atmosféra závodu vítanou změnou. Trať závodu se mi hodně líbila (když pominu ty kopce). Po běhaní na asfaltových cestách parádní zpestření.

Zaznamenal jsem také zlepšení své běžecké formy. Před měsícem jsem na Kbelské desítce (která byla absolutní plackou oproti tomuhle) zaběhl čas 47:23. V neděli jsem cílem proběhl v čase 47:48. Tedy jen o 25s pomaleji. Vzhledem k náročnosti trati to považuju za skvělý úspěch.

Posted in: závod on úterý 7. dubna 2009 at v 13:59 1 komentářů