Lov maratonu a teď i Ironmana

Kolo mně taky nijak zvlášť nebralo. Počet cyklistických tréninků by se dal spočítat na prstech rukou. Jediné co jakž takž funguje je běh. Měsíční objem je sice jako týdenní v nejlepších tréninkových měsících, ale aspoň něco. Jediné plus je, že obecná vytrvalost nešla dolů nějak extrémně. S tempovou vytrvalostí to je daleko horší. Všechny absolvované běhy totiž byly jen ve volném tempu do 150 bpm.

Problém v nedostatečném tréninku vidím v motivaci. Po tom, co jsem vzdal účast na Ironmanu pro letošní rok jsem úplně ztratil motivaci k tréninku. Najednou nebyl jasný cíl, takže ani vůle se do tréninku donutit. Bohužel jsem přirozeností lenoch, takže se do tréninku nutit musím. A bez cíle to jde mnohem hůř.

Vůbec nevím, jak se k tomu teď postavit. Pokud chci Ironman příští rok absolvovat, už bych si měl udělat plán jak toho dosáhnu. Potřeboval bych nějakého parťáka, se kterým bych trénink jel (třeba jen virtuálně, ne každý trénink spolu). Dali bychom dohromady tréninkový plán a navzájem se trochu motivovali. Hlásí se někdo?

Předpověď počasí nebyla zrovna příznivá, celkem zima, déšť. No a bylo snad ještě hůř :-) Vltava měla krásných 13 stupňů, silný proud. Z toho důvodu pořadatelé upravili trasu plavání. Původní plán byl, že se budou plavat tři kola, takže chvíli po proudu a chvíli proti proudu. Nakonec nás na lodi odvezli proti proudu a plavalo se jen po proudu. Bylo to i z důvodu studené vody. Délka plavání byla sice 1,9 km, ale tím, že se plavalo po proudu to bylo kratší, podle času odhaduju reálnou vzdálenost cca 1,2 km. Čas 21:20.

První depo bylo v rodinném duchu. Bylo nás jen 10 a vyplavali jsme v rozmezí 2 minut. Hezky jsme si v depu pokecali a popřáli si hodně štěstí do cyklistické části. Dost jsem řešil co si vlastně obléci, nakonec jsem vzal triko a na to cyklistický dres. A zvolil jsem dobře, nebyla mi nijak velká zima ani teplo. Závodníci, co absolvovali IM vyráželi na trať o 2 hodiny dříve, takže už měli pěkných pár kilometrů za sebou, když jsem se vydal na trať kola. Docela mě dostalo, když jsem viděl dva závodníky, jedoucí v neoprenech. Těm zima určitě nebyla :-)))

Kolo bylo oproti standardnímu HIM prodlouženo na 100km. Pořadatelé dokázali uzavřít strakonickou dálnici a musím říct, že po dálnici se svištělo moc dobře. V každém okruhu bylo sice potřeba vyjet pořádný kopec na Jíloviště, ale zpátky se jelo moc hezky.

Jako hlavní úkol při cyklistické části jsem si vytyčil nepřepálení a pravidelnou stravu. To druhé se mi při mém debutu vůbec nepovedlo a taky to tak dopadlo. Dával jsem si něco po každém 20km okruhu. Jednou energetickou tyčinku, jednou gel a takto pořád dokola.

V týdnu před závodem jsem se snažil maximálně vyladit časovkářský posed. Pořád jsem totiž cítil, že to není ono. A musím říct, že se mi povedlo obstojně. Sice ještě cítím nějaké mezery, ale rozhodně jsem pokrok. Celkově jsem na kole strávil 3:16:57, takže průměrná rychlost 30,46 km/hod.

Do běžecké části jsem vybíhal s poměrně dobrým pocitem. Neměl jsem žádné náběhy na křeče, sil jsem měl taky relativně dost. Nechtěl jsem ale rozhodně přepálit, takže jsem začal tempem kolem 5:10/km. Čemuž odpovídaly tepy kolem 150. Běžely se 4 okruhy po 5,2 km. Prvních pár kilometrů bylo klasicky pocitově divných, ale zhruba od 4. km si nohy zvykly na běžecký pohyb a běželo se mi obstojně.

Kolem 8. km přišla první krize. Nebyla ani tak energetická, energii jsem doplňoval kvalitně. Nohy toho začínaly mít dost, začaly na mě jít křeče. Naštěstí jsem zrovna dobíhal k občerstvovací stanici, kde měly magnéziový roztok od Nutrendu. Měl jsem z toho strach. Loni mě z nich chytily křeče do břicha a křečím v nohou nepomohly. Ale říkal jsem si, že horší to být nemůže. Vyšlo to. Křeče po pár stech metrech uplně zmizely a břicho si taky nijak nestěžovalo. A tak jsem fičel dál. Na občerstvovačkách jsem přecházel do chůze, dobře občerstvoval, vždycky prohodil pár slov s obsluhou a pokračoval jsem. V posledním kole už mi začínalo docházet. Svaly ve stehnech začínaly pekelně bolet. Dost jsem bojoval s chutí přejít do chůze, ale říkal jsem si, že když už jsem to vydržel tak daleko, dalších 5km zvládnu. Nevím jakto, ale podařilo se. S tímto jsem vždy v minulosti bojoval, jak začínalo jít do tuhého, nevydržel jsem a přešel do chůze. Tentokrát ne, poslední kilometry už byly opravdu tuhé, ale vyšlo to. Půlmaraton jsem absolvoval v čase 1:54:39, průměrné tempo 5:28/km.

Jak už jsem psal na začátku, celkový čas byl 5:39:48. Říkal jsem si, že bych chtěl dát čas pod 6 hodin, ale tohle mě samotného překvapilo.

S počasím se vydalo bojovat pouze 10 závodníků, takže jsem skončil celkově 5. a první ve své kategorii. A tady mám jedinou výtku k pořadatelům. Vyhlašování výsledků udělali až po dokončení posledního závodníka dlouhého závodu. Takže bych musel čekat cca 6 hodin. Na to jsem opravdu neměl sílu. Chápal bych čekání na posledního závodníka svého závodu, ale čekat na posledního z jiného závodu, to ne. Takže bednu jsem si bohužel neužil.

Loni po Doksymanovi jsem měl 3 týdny vyloženě relax, skoro bez tréninku. Taková flákačka. K maratonu ve stromovce daleko. Únava velká.

Nakonec jsem se k tréninku zase dokopal. Vzhledem k plánované účasti na maratonu ve stromovce koncem října jsem většinu času věnoval běhu. Pokračoval jsem i 2x týdně v plavání. Nebudu to nějak sáhodlouze prodlužovat, trénink šel celkem dobře, žádné zranění mě nepotkalo. Na maraton ve stromovce se udělalo hezké počasí, bylo velmi příjemně. Můj plán byl jednoduchý - zlepšit OR, nejlépe dostat čas pod 3:40. Od začátku jsem držel tempo o pár sekund na km rychlejší než bylo potřeba. To mi vydrželo zhruba do 30. km. Pak nohy začaly trochu tuhnout. Zpomalení nebylo nijak extrémní, takže jsem dokončil v čase 3:39:45. Vylepšení OR o 9 minut.

Zima nebyla nijak zajímavá, trénink nebyl sice úplně podle mých představ, ale něco jsem odtrénoval. Hlavně jízdy na kole na válcích byly zajímavé - hlavně ze začátku, než jsem se naučil držet stabilitu :-) Jednou jsem sjel a po hlavě zahučel přímo do odpadkového koše :-)

Na jaře, hned jak to bylo trochu možné jsem začal točit kilometry na kole. Ale přednost má teď běh. Včera jsem zaběhl pražský půlmaraton a bylo to slušné peklo. Teplota a sluníčko nepříjemně ovlivnili výkon, takže pouze za 1:35:45 (o 2 min za OR).

V květnu mě čeká maraton a pak už plnou parou na triatlony. V červnu Half Ironman, nějaké sprint triatlony a v srpnu zlatý hřeb sezóny, můj první Ironman - s největší pravděpodobností Železňák na Lipně.

Toť v krátkosti vše :-)