Lov maratonu a teď i Ironmana

Druhý týden přípravy na maraton byl ve znamení překonávání bolestí. Někdy mi již připadalo, že moje tělo si ze mě normálně dělá prdel. Každý běh mě bolely úplně jiné svaly než v běhu minulém, zato více. Doufám, že si postupně zvykají na zátěž všechny svalové skupiny a už mne konečně přestane bolet vše.

Z čeho mám trochu strach je bolest v pravém koleni. Nevím jestli jde jen o namoženou šlachu nebo o něco horšího. Bolest to není nijak hrozná, zato při běhu permanentní. Dnes mě v koleni píchalo prvních 5 kilometrů docela dost, pak bolest přešla trochu do pozadí, ale úplně nezmizela. Ještě pár tréninků počkám, jestli bolest neodezní znova a pak asi zkusím skočit k doktorovi. Upřímně doufám, že je to jen něco trochu namoženého.

Tento týden jsem začal v úterý intervalovým během, kdy jsem po rozklusání běžel 2x1200 metrů na 90% TF max. Řeknu vám, běžet na 90% není žádná sranda, sice se nedostavilo obvyklé píchání v boku, ale stejně jsem to málem neudýchal. Zlaté běhaní na 70%.
Kvůli bolesti v koleni jsem vynechal středeční lehké vyklusání.
Ve čtvrtek si dal 10km, kde 6km bylo v malinko vyšší frekvenci 75% TF max, díky tomu jsem také dosáhl zatím nejrychlejšího průměrného času na km (čas 6:30, vím, není to nic, čím bych se měl chlubit, na druhou stranu jako běžec začátečník ... :-)
V sobotu jen lehké vyklusání 7km v pohodovém tempu, zato ale v terénu (vše co jsem prozatím běhal bylo na silnici). Zjistil jsem, že běhat po zmrzlých polích bez sněhu není vůbec žádná sranda. Po několika přešlápnutích, které málem odnesl kotník, jsem radši zvolil polní cesty. Docela mne rozhodilo, že v průběhu celého běhu mě píchalo v koleni, ale hned po asi 5 minutách co jsem doběhl veškerá bolest zmizela, jako kdyby si mě moje tělo testovalo, jak moc to s běháním myslím vážně, jestli mě náhodou nějaká bolístka hned neodradí.
Na neděli jsem si naplánoval zatím nejdelší výběh (13 km). Bylo nádherné i když mrazivé počasí. Abych pravdu řekl, mrazivé počasí byla jedna z věcí, kterých jsem při běhání v zimě bál nejvíc. Běh byl ale úplně v pohodě, špatné je, když fouká i vítr, to i ve 4 vrstvách oblečení cítím zimu. Celých 13 km jsem zvládl relativně v pohodě (až na blbé koleno).

Při každém běhu se potýkám s problémem počáteční ztuhlosti svalů. Běh praktikuji tak, že si dám zhruba 2km na rozběhání, během kterých mi docela hodně ztuhnou lýtkové a bederní svaly, pak provedu několik strečinkových cviků. Ztuhlé svaly trošku povolí, ale při vyběhnutí skoro okamžitě znovu ztuhnou. Ztuhlost vždy poleví zhruba po 4-5 km. Ztuhlost svalů se neprojevuje nejen nepříjemným pocitem při běhu, ale také daleko menší rychlostí při zachování nastavené TF max. Vždy poté, co svaly poleví můžu běžet zhruba 1,5x rychleji při stejné TF. Máte s během taky takové problémy? Dá se to nějak řešit, nebo se to vyřeší samo časem? Těch prvních 5km je pro mě totiž vždy docela utrpení.

Posted in: on neděle 28. prosince 2008 at v 19:04