Proč jsem se rozhodl ulovit maraton, aneb nějak se začít musí
Uběhnout maraton je již dlouho mým snem, už si ani nepamatuji, proč jsem si to do svých snů zařadil, prostě to tam je.
Minulý týden jsem měl nějakou blbou náladu, nic se mi nedařilo a při tom mne napadlo, že vlastně mám spoustu snů, ale nedělám absolutně nic pro jejich naplnění. Rozhodl jsem se, že si každý rok splním nějaký velký sen. Při rozmýšlení co by tak mohlo být první mne napadlo uběhnutí maratonu. Vyhledal jsem si, že první se běží 10.5. a to rovnou ten pražský. Je však 5 a něco měsíců pro nulového běžce dost pro trénink na maraton? Začal jsem tedy žhavit kamaráda Googla a vyšlo mi, že to možné je, ale není to prdel.
Jak se ale znám, kdybych se rozhodl jít na nějaký pozdější maraton už bych na něj nemusel vyrazit. Nejspíš by se našlo něco, kvůli čemu nemůžu trénovat, proč ještě nemůžu vyrazit.
Rozhodl jsem se pro radikální krok a 10.5. určil jako den, kdy se postavím na start svého prvního maratonu.
Tento blog mi má sloužit jako určitý závazek, že s tréninkem neskončím a na maraton se nevykašlu. Většině čtenářů by můj neúspěch byl asi jedno, ale já bych se cítil jako naprostý debil a to není pocit, který mám zrovna v lásce.
Rád bych vás náhodné i ne zas tak náhodné čtenáře poprosil o podporu a pokud budete mít nějakou radu nebo připomínku, tak se nestyďte a podělte se se mnou v komentáři nebo emailu.
Držte mi palce, jdu na to :-)
PS. Nápad založit blog jsem dostal až po svém prvním tréninkovém týdnu, takže v těsném závěsu po tomto příspěvku následují další 2 popisující mé začátky přípravy.
Příspěvky
