Lov maratonu a teď i Ironmana

Když jsem začal běhat a přemýšlel na časy v závodech, které mě čekají, jsem si na PIM půlmaraton dával za cíl běžet pod 2 hodiny. V průběhu tréninku a hlavně po Kbelské desítce jsem reálný cíl přehodnotil na 1:50. Spekuloval jsem i s casem 1:40. Po posledním týdnu jsou mé cíle trochu jiné.

Posledních 7 dní tréninku na PIM půlmaraton nebylo úplně podle ideálních představ. Trošku rozepíšu co mne během posledních tréninkových dní potkalo.

Sobota
V plánu dlouhý tempový běh. Na začátek 20 min rozklusání a rozehřátí. Pak 140 min v tempu 85% TF max a na závěr 20 min výklus. Bylo celkem pěkné počasí i když docela foukal vítr. Do zhruba 22. km se mi běželo parádně v průměrném tempu 5:10min/km. Půlmaraton jsem zvládl za 1:48. Tedy celkem pěkný čas. Po tom 22. km už ale začaly problémy. Úplně mi ztuhly nohy, každý krok bolel. Zbylých 5km jsem tedy dorazil střídavou chůzí a pomalým během. Už sice mě nechytaly křeče, ale ta bolest namožených šlach taky není úplný med.

Neděle
V plánu bylo 8km volně, regeneračně. Po sobotním běhu jsem ale absolutně neměl sílu ani chuť vybíhat, trénink jsem vynechal.

Pondělí
Volno. Ráno před prací jsem si dal 40 min posilování dle tréninku z www.cviceni-doma.cz. Mimochodem tuto stránku doporučuji všem co by chtěli posilovat, ale nechce se jim chodit do posilovny a nemají fantazii na vymýšlení cviků.

Úterý
10 km volně. Zde začaly problémy, na oběd jsem si naprosto neprozřetelně dal absolutně nezdravý oběd. Měl jsem strašný flák kuřecího steaku s neuvěřitelně kořeněným špenátem a hranolky. Oběd opravdu vydatný. Po obědě jsem šel do školy na 2 hodiny a pak vyrazil běhat. Už od prvních metrů jsem cítil, že ten steak se v žaludku nějak divně převrací a pohybuje. Běželo se mi celou dobu dost těžce, tepovka si dělala co chtěla. Nakonec jsem se smíšenými pocity doběhl.
Večer mi začalo být fakt blbě, což vyústilo ve zvracení, průjem a vůbec, nepříjemnou noc.

Středa
Celou středu mi bylo dost blbě. Na běhání ani pomyšlení. Celý den jsem měl pocit, jako kdybych byl neuvěřitelně přejedený, přitom jsem od úterního stejku nic nejedl. Za celou středu jsem do sebe dostal asi 10 piškotů. Celý den byl provázen průjmem. Těžko říct, zda můj stav byl způsoben něčím nezdravým ve steaku, nebo bacilem chyceným doma o víkendu od neteří, které měly podobné problémy.

Čtvrtek
Ráno už mi nebylo úplně nejhůř, úplně nejlepší to však také nebylo. Na oběd jsem do sebe dostal i nějaké normalní jídlo, po kterém se stav ještě o stupínek zlepšil (žaludek mě už asi bolel spíš z hladu). Večer jsem dal lehkou večeři a 2 piva. Ty mi udělaly asi nejlíp :-) Po nich veškerá žaludeční nevolnost přešla.

Pátek
Celý den už jakž takž v pohodě. Na běhaní však ani pomyšlení. Po škole jsem zaskočil koupit náplasti a lékařskou vazelínu. V tréninku jsem s odřeninama sice žádné problémy neměl, ale tak lepší to na sebe napatlat, než pak trpět.
Vzhledem k průběhu posledního týdne jsem se rozhodl, že nepůjdu na žádný konkrétní čas, ale že si závod prostě pořádně užiju. Nepoběžím úplně volně, ale spíš tak, abych se cítil pohodlně.

Jinak jsem si po Kbelské desítce koupil funkční triko a mikinu, takže už aspoň z půlky budu vypadat jako běžec :-) Za absolvování půlmaratonu jsem si slíbil bežecké kraťasy, takže na maratonu už bych snad mohl vypadat kompletně jako běžec :-)

Přeju všem kdo se půmaratonu zúčastníte skvělé zážitky a výkon, na který budete pyšní.

Posted in: on pátek 27. března 2009 at v 19:37