Oblevové pasti

Dnes jsem úspěšně zakončil zkouškové tohoto semestru a plný radosti si šel odpoledne zaběhat. Sluníčko krásně svítilo, ani zima, ani mráz. Běželo se parádně do doby, než jsem chodníky. Po mé oblíbených cestách se bohužel vytvořily ledové nánosy, po kterých běh nebyl zrovna slast. Ale co, nějakou ledovici bych přežil, naučil jsem se už dopředu odhadovat klouzavost povrchu a dle potřeb zpomaloval.

Když jsem již po několikáte úsek před sebou odhadl na pěkný led, tak jsem jako už mnohokrát předtím přiměřeně zpomalil a chtěl úsek v pohodě proběhnout. Jaké však bylo moje překvapení, když jsem, na pohled pevném ledu, zajel do vody až po kotníky. Šok jsem měl vpravdě parádní, okamžitě jsem vyskočil jako laňka, dílo však bylo dokonáno. Boty jsem měl parádně promočené až po kotníky. Řeknu vám, rád vždy nabydu nějaké nové zkušenosti, ale tohleto bych si odpustil. Voda byla pěkně ledová a běžet v kompletně promočených botách žádná slast. No co už, příště si na jasný led budu dávat větší pozor :-))

Jinak za zmínku jistě stojí, že jsem tento týden vstoupil do svého druhého měsíce přípravy na maraton. Za první měsíc jsem jsem naběhal celkem 166 kilometrů s průměrem 6:45/km (pěkný šnek co? ;-)) Já osobně jsem však spokojený, snažil jsem se nabíhát spíše kilometry v pomalém tempu, aby si tělo zvyklo na zátěž a to se mi povedlo. 166 naběhaných kilometrů, když jsem předtím vůbec neběhal se mě samému zdá strašně moc. Cíl jsem však myslím splnil. Nyní mne po žádném běhu druhý den už vůbec nic nebolí. Všechny bolesti, které mé běhání provázely (koleno, bedra, achylovky, lýtka) zmizely. Celkově jsem se svým prvním běhacím měsícem docela spokojen.

Nyní mne ještě jeden týden čeká běhání 5x týdně v pomalejším tempu. Pak teprve myslím začne teprve to pravé peklo. Běhání 6x týdně, rychlostní úseky, dlouhý tempový běh. Už se těším ;-))

0 komentářů: